Curacao – největší ze Závětrných ostrovů

Curacao – největší ze Závětrných ostrovů

V jižní části Karibiku se rovnoběžně se severním pobřežím Venezuely táhne největší z nizozemských Závětrných ostrovů, ostrov Curaçao. Je součástí souostroví Malé Antily a vyhledávaným cílem všech, kdo touží po okouzlujícím průzračně čistém moři, nádherných bělostných plážích a pohodové karibské atmosféře.

Curaçao ležící pouhých 56 km od venezuelského pobřeží je se svou délkou 61 km a šířkou 14,5 km největším nizozemským ostrovem v Karibiku. Nizozemskou državou je již od 17. století, po dlouhou dobu byl součástí Nizozemských Antil a od roku 2010 je autonomní zemí spadající pod Nizozemské království. 

Pobřeží ostrova je skalnaté, plné útesů a zálivů a je lemováno úzkými pruhy bílých písečných pláží. Jelikož je Curaçao původem vápencový ostrov, je jeho povrch mírně zvlněný a vnitrozemí poměrně drsné. Krajinu, v níž spadne méně než 580 mm srážek ročně, porůstají nízké křoviny a místy se objevují také obrovské kaktusy, které bychom zařadili spíše do krajiny amerického divokého Západu. Přestože je zde podnebí horké a vlhké, trpí ostrov nedostatkem srážek. Tyto podmínky příliš nepřejí zemědělství, ale i přesto se zde pěstuje zelenina a ovoce. Nejvíce se zde věnují pěstitelství pomerančů, z nichž se vyrábí proslulý likér Curaçao pojmenovaný právě po ostrově. 

Jako první Evropané přišli na ostrov Španělé. Na březích Curaçaa přistáli v roce 1499 a pojmenovali jej Isla de los Gigantes (Ostrov obrů). Na ostrově totiž v té době žili vysocí indiáni kmene Caquetío. Netrvalo však dlouho a Španělé je všechny odvezli na práci do zlatých dolů na Hispaniole (dnes Dominikánská republika a Haiti). Ostrov byl poté prohlášen za neužitečný a po dlouhou dobu na něm žila jen hrstka španělských osadníků. V roce 1643 si ostrova všimla Nizozemská Západoindická společnost, která viděla zejména obrovský potenciál v přírodním přístavu Sint Annabaai. Poté, co vyhnala španělské osadníky, se pustila do opevňování vjezdu do přístavu a uvnitř silných hradeb pak začal vznikat Willemstad – dnešní hlavní město.

Období nizozemské nadvlády bylo pro Curaçao obdobím hojnosti. Významnou osobností té doby byl guvernér Peter Stuyvesant (1592 – 1672), který během bitvy se Španěly u ostrova Sint Maarten v roce 1644 přišel o nohu. Bezcelním přístavem Willemstad procházelo zboží nejrůznějšího charakteru a fungoval v něm také jeden z nejdůležitějších trhů s otroky v Karibiku. Projevily se snahy o plantážnictví a pěstování cukrové třtiny, boj s nepříznivým klimatem a nehostinnou půdou byl však marný. Po tehdejších plantážích se podařilo dochovat jen několik hezkých holandských koloniálních venkovských haciend, kterým se říkalo „landhuizen“. Nejkrásnějším landhuizenem, který se podařilo dochovat je Brievengat z roku 1730. Jeho interiér je zařízen mahagonovými postelemi s nebesy a houpacími křesly, velmi atraktivní je také jeho kuchyně vymalovaná červenobílými skvrnami pro zmatení zlých duchů a much. V tomto landhuizenu se pravidelně konají folklórní akce.

Nizozemci zrušili otroctví teprve v roce 1863 a Curaçao až do roku 1918 prožívalo hospodářský úpadek. V tomto roce zde byla vybudována největší ropná rafinérie na světě. Z toho důvodu se na ostrov nahrnuli dělníci z nejrůznějších koutů Karibiku, obou Amerik a mnoha dalších míst. To dalo za vznik opravdu pestré směsici národností. V současnosti žije na Curaçau okolo 130 tisíc obyvatel. Převážná část z nich obývá hlavní město Willemstad nebo oblasti jižního pobřeží s plážemi.

Hlavním městem je již zmiňovaný Willemstad, v němž se snoubí karibská uvolněnost a pohodová atmosféra s nizozemskou architekturou. Nábřeží Handelskade je opravdu kouzelné – domy mají typická holandská průčelí a pálené tašky zdobí domy v odstínech pastelově růžové nebo pistáciové. Doplňujícími barvami mohou být žlutá nebo bílá. I když se dnes už počet starých koloniálních budov nedá srovnávat s počtem novostaveb, je celkový dojem z města naprosto uchvacující. Willemstad je kouskem Karibiku, který však již navždy zůstane i trochu Amsterdamem. Turisty sem však láká nejen městská architektura v nádherně zachovalých uličkách a na náměstích, ale také množství bezcelních obchodů. Willemstad byl před nedávnem pro svou jedinečnost zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Město je kanálem Sint Annabaai, který ústí do přístavu Schottegat, rozděleno na dvě části. Západně od kanálu se rozkládá čtvrť Otrabanda (Druhý břeh), kde kotví především výletní lodě. Dostanete se sem přes zvedací pontonový most Koningin Emmabrug (Most královny Emmy) z roku 1888. V Otrabandě se kromě terminálu velkých výletních lodí nachází také pevnost Riffort z 19. století, která měla za úkol bránit přístav. V nedalekém komplexu krásně zrenovovaných holandských koloniálních budov najdete Museum Kurá Hurlanda, které vystavuje jednu z nejobsáhlejších sbírek afrických uměleckých předmětů z celého Karibiku.

Východní čtvrť je nazývána Punda a jsou v ní soustředěny hlavní památky a četné obchody. Jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí Pundy je Mercado Flotante, tedy Plovoucí tržiště, kde stánky praskají pod tíhou ovoce, zeleniny a dalšího zboží. V historickém středu Willemstadu určitě nevynechejte prohlídku pevnosti Fort Amsterdam, která v minulosti sloužila jako kanceláře pro nizozemskou Západoindickou společnost a dnes ji obývají vládní úřady. Prohlédnout si můžete také nádvoří a kostelík z roku 1769, v němž sídlí Fortkerk Museum vystavující starožitné mapy a stříbrné předměty. 

Ve Willenmstadu najdete také nejstarší nepřetržitě používanou synagogu v Americe s názvem Mikvé Israël-Emanuel. Založili ji portugalští Židé, kteří na ostrov připluli v 50. letech 17. století a dokončena byla roku 1732. Ve městě si dnes můžete prohlédnout celou starou židovskou čtvrť nazývanou Scharloo. V obnovené budově zde můžete navštívit Námořní muzeum se sbírkou modelů lodí, map a miniatur. Krásné zachovalé měšťanské domy z 18. a 19. století jsou k vidění v ulici Scharlooweg. Asi kilometr a půl od centra města si v Curaçao Museu můžete prohlédnout starožitný koloniální nábytek, díla místních umělců i předkolumbovské předměty. 

Z hlavního města se vydejte na sever ostrova, kde se na ploše 1880 ha rozkládá Národní park Sint Christoffel. Zahrnuje území tří bývalých plantáží na svazích hory Mount Sint Cristoffel, která je s výškou 372 metrů nad mořem nejvyšším vrcholem nizozemských Závětrných ostrovů. Uprostřed parku se rozkládala plantáž Landhuis Savonet, v níž se kromě plantážnických domků nachází i malé muzeum, které seznamuje návštěvníky s místní geologií, flórou a faunou ostrova. Žijí zde například vzácní ostrovní jeleni, kteří jsou poddruhem jelence virginského, jež byl na Curaçao dovezen ještě v dobách před Kolumbem. Také odtud vychází četné turistické stezky, které míří buď do vnitrozemí ostrova nazývaného „cunuc“ nebo k útesům na Playa Grandi.

Akvária s úhoři, laguny se žraloky a lachtany, nebo nádrže s krásnými tropickými rybami si můžete prohlédnout v mořském akváriu Curaçaa. Do dna u pobřeží byla navíc ukotvena podvodní observatoř, která nabízí jedinečný program Setkání se zvířaty. Jde o potápění či šnorchlování v přírodním útesovém jezírku mezi rejnoky, mořskými želvami, tarpony či žraloky. K mořskému akváriu přiléhá pláž Sea Aquarium Beach, která patří k nejlepším na ostrově a poskytuje přístup k další ostrovní atrakci - Podmořskému parku (Curaçao Underwater Marine Park). 

Podmořský park je zajímavou oblastí s 20 km korálových útesů táhnoucích se při jihozápadním pobřeží ostrova. Potápěči zde mohou objevovat nejen barevné korály a tropické rybky, ale také pod vodou naleznou několik lodních vraků. Nejoblíbenější je malý remorkér ležící v hloubce pouhých 6 m. Pokud vás lákají jeskyně, můžete se vydat na prohlídku Hato Caves – rozsáhlého jeskynního systému, který byl před miliony let vytvořen podzemními vodami. Vznikla zde jezírka, vodopády, stalaktity a stalagmity, a k vidění jsou zde korálové zdi i zkamenělí korýši. Zasloužené chvíle odpočinku si pak dopřejte v letovisku Playa Kalki, kde je vše, co od exotické dovolené očekáváte. Můžete si zde pořídit krásně kýčovité fotografie západu slunce, užít si koupání v Karibiku, nachytat bronz na bělostné pláži, nebo posedět pod palmou s koktejlem Curaçao v ruce.

- jap - 

Ostrov Curaçao

Článek byl zobrazen 10 696 krát.